Údolím Veřečné až ke skřítkům ze Skřítkova

Start: Val. Polanka

Cíl: Valašská Polanka,

Délka trasy: 21,6 km

Doba: 1,47 hod

Doporučujeme: pouze pro cyklo, MTB, náročný horský terén

Body zájmu: Valašská Polanka - lesy a samoty Valašské Polanky - viadukt Lužná - roubené komory Lužná - Valašská Polanka

 

 

Vydej se po stopách místních hospodářů. Provedu tě údolím Veřečné, které tě překvapí svou délkou, sepětím, ale především tě zaujme pracovitostí místních obyvatel. Odsud budeš stoupat do kopců a lesů, občas se zastavíš, abys nabral dech. Budeš se kochat květenou zdejších luk a pastvin. Odpočineš si ve stínů stromů, a nakonec sjedeš do Lužné, malebné vesničky, která tě uchvátí a překvapí svou zachovalou architekturou...

 

VALAŠSKÁ POLANKA A FOLKLÓR

„ a já su cérka z Lidečka, a já su synek z Polanky"... zní v lidové písni, ale to není jediné čím se Valašská Polanka proslavila. Valašská Polanka svou malebností a přívětivostí místních obyvatel láká do svého údolí nejen turisty a cyklisty, ale i umělce.

O tom svědčí i skutečnost, že na sklonku 19. století zavítal do této obce i hudební skladatel Leoš Janáček a aktivně se zasloužil o to, aby vystoupení Polančanů a sousedních „Lužňanů" bylo součástí Národopisné výstavy v Praze v roce 1895. Odlehlé samoty, udržovaná políčka i roubené domy okouzlily i filmaře z filmu Děda. Valašská Polanka je zkrátka hvězda, nejen ta filmová.

 

TRADICE

Místní obyvatelé se o zvycích a tradicích nemusí vůbec učit, oni je totiž stále žijí. V předvánočním čase ti nejspíš naženou strach čerti, kteří doprovázejí svatého Mikuláše. Odměnou za tvoji statečnost ti bude sladká odměna z rukou Mikuláše. Tradiční živý Betlém tě přenese do vánočního příběhu malého Ježíška. V hluboké zimě se můžeš radovat s „fašankami" a prožít zdejší masopust. S přicházejícím jarem se blíží svátky velikonoční. Tady se stále prožívají velmi duchovně, voní svěží trávou, zurčícím potůčkem a prvními bylinkami za doprovodného zvuku místních velikonočních klabotářů. V létě to tady voní senem. Na sklonku léta slaví místní obyvatelé „dožínky", děkují za úrodu ze svých zahrad, luk a polí.

SAMOTY A ODLEHLÁ MÍSTA

Vezmu tě k odlehlým místům a stavením. Dnes jsou to převážně místa odpočinku, ale dříve to byla místa plná lopoty a dřiny. Díky hospodaření místních obyvatel a pasekářů tady ještě i dnes zahlédneš květnaté orchidejové louky i jalovcové pasínky. Vztah k přírodě a půdě místních obyvatel můžeš pozorovat dodnes, ostatně údolí Veřečné a spousta pracovitých sedláků a hospodářů, je toho jasným důkazem.

 

 

Krásu vesnice, okolní přírody i těžkého života pasekářů zachycují díla místního lidového básníka a rodáka Josefa Kašpara Vrchovského (1871 -1947). Básnicky ztvárňoval vlastní životní zážitky, zkušenosti, zaznamenal lidové pověsti, vyprávění ze života a popisy valašské svatby. Je autorem Valašské polánecké hymny, která se stala součástí všech slavností nejen v Polance, ale i v celém Hornolidečsku. Tvorba Josefa Kašpara Vrchovského tak s námi, dost možná u mnohých nevědomky, žije dodnes.

 

LUŽNÁ A MALEBNÁ STAVENÍ

Dostatečně sis užil stínu jehličnatých lesů, a proto je čas projet si hluboké údolí Štědroňov a Skřítkov kolem potůčku Luženka.  Údolí jsou doslova štědré na krásné výhledy a malebná zákoutí a dost možná i na nějakého toho skřítka. Hornolidečská magistrála se tě snaží vyvést z Lužné, já ti ale doporučuji zvolnit, odbočit a projet si malebnou Lužnou, která tě chytí za srdce. Rozhodně nebudeš litovat.

 

Lužná je malebnou vesničkou.  Pro Lužnou jsou typická dlouhá a úzká údolí, prolínají se tady lesy, obdělávaná políčka, pastviny, jalovcové pasínky i zachovalá rázovitá zástavba valašských dřevěnic. Na okolních pastvinách můžeš zahlédnout pasoucí se ovce, koně a krávy místních sedláků a hospodářů.

 

 

Ve středu obce tě potěší pohled na zachovalou vesnickou architekturu - roubená stavení, kamenné sklepy, zvoničku a restaurovaný sloup. Roubené komory s kamennými sklepy jsou tichými svědky dob minulých a jsou zapsány v seznamu kulturních památek. A když příště zavítáš do skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm tak se poohlédni po Mališově usedlosti č. p. 28 a roubené zvoničce, protože i ty původně pochází odsud.

 

 

Místní lidé mají silný vztah k místu, kde žijí. Nejen k půdě, tradicím, architektuře ale i spolkovému životu, a proto místní farníci a dobrovolníci přebudovali původně nevyužívanou starou hasičskou zbrojnici na kapličku sv. Floriána, patrona hasičů. I tu můžeš vidět, pokud tě neodradí stoupání do kopce.

 

 

Dlouhá údolí a okolní kopce byly dobrým předpokladem pro trénink běhu. Málokdo ví, že Lužná se může pyšnit slavným rodákem Ludvíkem Liškou, ten spolu s Emilem Zátopkem reprezentoval Československo na letních olympijských hrách v Helsinkách v roce 1952.

 

 

Jestliže sis dostatečně vychutnal pohled na místní zachovalou architekturu můžeš se vydat nazpět. Povedu tě kolem břehů říčky Senice. Hned kousek za obcí míjíme dominantní starou usedlost - Heinzův mlýn. Tento mlýn je na mapách z roku 1764, byl funkční do roku 1930. V minulosti jistě sehrál v historii obce významnou roli, ale dnes tomu tak již není. V současné době je mlýn veřejnosti nepřístupný. K výchozímu bodu je to již jen kousek a když budeš mít štěstí a budeš dostatečně pozorný, tak dost možná uvidíš cestou stádo jelínků.